William M. Johnston, známý po celém světě jako Bill Johnston, byl jedním z nejvýznamnějších amerických tenistů své doby. Jeho jméno se zlatým písmem zapsalo do historie tenisu na přelomu 19. a 20. století, kdy patřil mezi absolutní světovou špičku. Během své kariéry, která vrcholila ve dvacátých letech minulého století, si Johnston vydobyl pověst mimořádně talentovaného a strategicky smýšlejícího hráče, který dokázal porazit ty nejlepší z nejlepších. Jeho triumfy na grandslamových turnajích, zejména na Wimbledonu a US Open, mu zajistily nesmrtelnost v tenisových kronikách a dodnes je připomínán jako jeden z pionýrů moderního tenisu.
Bill Johnston se narodil 24. listopadu 1894 v San Franciscu v Kalifornii. Již od mládí projevoval mimořádný talent pro sport, ale tenis si ho získal specificky. Jeho technika byla často popisována jako elegantní a efektivní. Jeho nejsilnější zbraní byl bezpochyby jeho forhend, který dokázal zahrát s neuvěřitelnou razancí a přesností. Stejně tak byl velmi silný na síti, kde dokázal efektivně zakončovat výměny. Jeho herní styl byl kombinací agresivity a preciznosti, což z něj dělalo těžkého soupeře pro kohokoli na kurtu. Jeho soupeři často zmiňovali jeho neuvěřitelnou schopnost předvídat hru a reagovat na ni s bleskovou rychlostí.
Jeho vzestup mezi tenisovou elitu nebyl náhodný. Poctivý trénink a neustálé zdokonalování techniky ho postupně posouvaly vpřed. První významné úspěchy začaly přicházet v polovině desátých let. V roce 1915 se poprvé probojoval do finále US Open, tehdy ještě známého jako U.S. National Championships. Ačkoliv v tomto finále ještě nestačil na slavného Richarda Searse, byl to jasný signál o jeho potenciálu. Následující roky byly plné dalších úspěchů na domácí půdě, kde dominoval na mnoha menších turnajích a postupně si budoval reputaci budoucí hvězdy.
Skutečný průlom na mezinárodní scéně však přišel ve dvacátých letech. V roce 1921 Johnston triumfoval na Wimbledonu, kde ve finále porazil svého krajana a velkého rivala, Francise Huntera. Tento triumf byl pro něj nesmírně důležitý. Wimbledon byl v té době považován za nejprestižnější tenisový turnaj světa a jeho vítězství na posvátné trávě All England Clubu ho zařadilo mezi legendy. Jeho vítězný styl, kombinace silných úderů a vynikající taktiky, okouzlil diváky a odborníky po celém světě. Jeho hra na Wimbledonu byla často popisována jako mistrovská lekce tenisu.
Ještě větší úspěchy však Johnston zaznamenal na US Open. V letech 1915, 1919 a 1920 se stal vítězem tohoto prestižního turnaje. Jeho dominance na domácí půdě byla nepopiratelná. V letech 1915 a 1919 dokázal zvítězit bez ztráty setu, což svědčí o jeho naprosté převaze nad soupeři. Jeho finálové zápasy na US Open byly často napínavé a plné dramatických zvratů, ale Johnston si vždy dokázal udržet chladnou hlavu a dotáhnout zápasy do vítězného konce. Jeho schopnost zvládat tlak velkých finále byla jedním z jeho největších předností.
Johnstonova kariéra nebyla jen o individuálních úspěších. Byl také součástí slavného „Four Musketeers“ amerického tenisu, spolu s Francisem Hunterem, R. Norrisem Williamsem a Vincentem Richardsem. Tito hráči reprezentovali Ameriku na mezinárodní scéně a dosahovali vynikajících výsledků. Johnston byl často považován za vůdčí postavu této generace. Jeho rivalita s jinými hráči té doby, jako byl například francouzský šampion René Lacoste, patřila k vrcholům tenisových turnajů. Každé jejich utkání bylo sledováno s obrovským zájmem a nabízelo divákům tenisovou podívanou na nejvyšší úrovni.
Kromě grandslamových titulů se Johnston těšil úspěchu i na olympijských hrách. V roce 1920 v Antverpách získal zlatou medaili ve dvouhře. Tento olympijský triumf jen podtrhl jeho postavení jako jednoho z nejlepších hráčů světa. Jeho medaile z olympijských her jsou dalším důkazem jeho všestrannosti a schopnosti uspět i pod obrovským mezinárodním tlakem. Byl hrdým reprezentantem své země a jeho úspěchy na mezinárodních kolbištích byly velkou inspirací pro mladé americké sportovce.
Po ukončení aktivní kariéry se Bill Johnston věnoval trenérství a propagaci tenisu. Jeho zkušenosti a znalosti byly velmi ceněné a pomohl vychovat celou řadu talentovaných mladých hráčů. Jeho odkaz však nespočívá jen v jeho titulech a medailích. Byl také známý svou sportovní fair play a gentlemanstvím na kurtu. Byl vzorem pro mnohé a jeho jméno je dodnes spojováno s elegancí a profesionalitou v tenisovém světě. Jeho dlouhověkost v tenise a neustálá snaha o zlepšení z něj činí postavu, na kterou se nezapomíná.
Bill Johnston zemřel 28. května 1970 ve věku 75 let. Jeho život byl naplněn tenisem a jeho přínos pro tento sport je nezměrný. Jeho jméno je navždy zapsáno v síni slávy mezinárodního tenisu a jeho legendární výkony zůstávají inspirací pro budoucí generace. Bill Johnston byl skutečným šampionem, který zanechal nesmazatelnou stopu v historii tenisového sportu.