V kronikách tenisové historie se objevují jména, která září jasně a jsou všeobecně známá. Vedle Federera, Nadala či Williamsové však existuje i řada méně proslulých, ale neméně významných postav, jejichž příběhy si zaslouží být připomenuty. Jedním z takových sportovců je Donald „Don“ McNeill III., americký tenista, který v první polovině 20. století dosáhl mimořádných úspěchů, ale jehož jméno dnes již není tak často skloňováno. Jeho kariéra byla poznamenána jak triumfy na grandslamových turnajích, tak i nečekanými zvraty a předčasným koncem.
Don McNeill se narodil 30. listopadu 1918 v Indianě, USA. Již od mládí projevoval mimořádný talent pro tenis. Jeho herní styl byl charakterizován silným servisem, agresivní hrou od základní čáry a vynikající kondicí. V době, kdy se tenis začínal profesionalizovat, ale ještě stále dominoval amatérský sport, se McNeill rychle prosadil mezi špičku. Jeho první významné úspěchy přišly v polovině 30. let, kdy začal sbírat tituly na univerzitních turnajích. Studoval na University of North Carolina, kde se stal hvězdou univerzitního tenisu a položil základy své budoucí profesionální kariéry. Jeho odhodlání a pracovitost mu brzy otevřely dveře k účasti na nejprestižnějších turnajích.
Vrcholným obdobím kariéry Dona McNeilla byla bezpochyby léta 1939 a 1940. V roce 1939 dosáhl svého největšího individuálního úspěchu, když ovládl dvouhru na US National Championships (dnešní US Open). Ve finále porazil svého krajana Bobbyho Rigga v dramatickém pětisetovém zápase, čímž si vysloužil prestižní titul. Tento triumf byl vrcholem jeho snahy a potvrzením jeho pozice mezi světovou elitou. Úspěšný rok 1939 však nebyl jen o singlovém triumfu. V témže roce zvítězil i v mužské čtyřhře na US National Championships, kde spolu s partnerem Charlesem Sutterem porazili ve finále další silný americký pár. Tímto dvojitým triumfem se McNeill zapsal do historie jako jeden z mála hráčů, kteří dokázali na jednom grandslamovém turnaji ovládnout jak dvouhru, tak čtyřhru.
Rok 1940 byl pro McNeilla rovněž velmi úspěšný. Opět se probojoval do finále dvouhry na US National Championships, kde se utkal s dalším zvučným jménem amerického tenisu, Alem Streitem. Tentokrát však v boji o titul nestačil na svého soupeře a skončil na druhém místě. Přesto byl jeho výkon i tak pozoruhodný a potvrdil jeho konzistentní formu na nejvyšší úrovni. Ve čtyřhře se mu v roce 1940 opět dařilo, když spolu se svým partnerem obhájili titul na US National Championships. Tyto úspěchy v letech 1939 a 1940 jej definitivně zařadily mezi nejlepší tenisty své generace.
McNeillova kariéra však nebyla jen o individuálních úspěších. Byl také důležitou součástí amerického daviscupového týmu. V roce 1939 se podílel na vítězství USA v Davis Cupu, prestižní týmové soutěži, kde se utkávají národní týmy. Jeho výkony v zápasech proti nejlepším evropským hráčům byly klíčové pro celkový úspěch týmu. V tomto období byl americký tenis na vzestupu a McNeill byl jedním z jeho hlavních protagonistů. Jeho pověst jako bojovníka a skvělého týmového hráče se šířila po celém světě.
Bohužel, druhá světová válka zásadně ovlivnila kariéry mnoha sportovců, včetně Dona McNeilla. Válka přerušila jeho sportovní dráhu a donutila ho odložit své plány. Po skončení války se sice ještě krátce vrátil k tenisu, ale jeho nejlepší léta už byla pravděpodobně pryč. Válečné události zanechaly stopy nejen na jeho kariéře, ale i na celkové situaci ve světě sportu. Mnoho talentů bylo ztraceno nebo jejich kariéry byly drasticky omezeny. McNeill nebyl výjimkou. I když se snažil navázat na předválečné úspěchy, konkurence byla stále silnější a jeho tělo už nebylo v nejlepší formě.
Po ukončení aktivní kariéry se Don McNeill věnoval různým činnostem, ale tenis zůstal jeho celoživotní láskou. Stále se pohyboval v tenisových kruzích, ať už jako trenér, funkcionář nebo jen fanoušek. Jeho hluboké znalosti hry a zkušenosti z vrcholového sportu byly cenné. Přestože se jeho jméno v novodobých tenisových diskuzích objevuje zřídka, jeho odkaz je nesporný. Byl to hráč, který v době svého největšího rozkvětu dokázal porazit kohokoli a který dosáhl na ty nejvyšší mety. Jeho triumfy na US National Championships a vítězství v Davis Cupu jsou důkazem jeho výjimečného talentu a píle.
Don McNeill zemřel 15. prosince 1996 ve věku 78 let. Jeho životní dráha představuje fascinující pohled na tenisovou éru, která byla formována jak sportovními úspěchy, tak i historickými událostmi. Jeho příběh je připomínkou, že tenisová historie je plná talentovaných hráčů, jejichž jména si zaslouží být známa i po desetiletích. McNeill byl jedním z nich – šampionem, který zanechal nesmazatelnou stopu v americkém i světovém tenise.