Félix Mantilla, narozený 23. dubna 1974 v Barceloně, je španělský bývalý profesionální tenista, jehož kariéra se rozprostírala přes devadesátá léta a začátek nového tisíciletí. Ačkoliv nikdy nedosáhl absolutní špičky světového tenisu, zanechal po sobě nesmazatelnou stopu jako houževnatý bojovník na kurtu, specialista na antukové povrchy a hráč, který se dokázal prosadit proti mnoha zvučným jménům své generace. Jeho příběh je o vytrvalosti, odhodlání a o lásce k tenisu, která ho provázela celou jeho profesionální dráhu.
Mantillův tenisový talent se začal projevovat již v mládí. Vyrůstal v Katalánsku, regionu s bohatou tenisovou tradicí a silnou sportovní kulturou. Brzy si osvojil techniku a strategii hry, které mu později pomohly na profesionálních turnajích. Jeho herní styl byl typický pro španělské antukové specialisty – silný forhend, trpělivost v dlouhých výměnách a schopnost efektivně bránit. Na antuce se cítil jako ryba ve vodě a právě tento povrch se stal jeho největším spojencem na cestě za úspěchem.
Profesionální kariéru zahájil Félix Mantilla v roce 1992. Zpočátku se pohyboval především na nižších turnajích ATP Challenger Tour, kde sbíral zkušenosti a budoval si své postavení ve světovém žebříčku. Jeho průlom přišel postupně, s rostoucími úspěchy na větších turnajích. V roce 1995 se poprvé dostal do první stovky žebříčku ATP, což byl významný milník v jeho kariéře. Následující roky byly pro něj obdobím stabilního růstu a potvrzování jeho potenciálu.
Největších úspěchů dosáhl Félix Mantilla v druhé polovině devadesátých let. V roce 1998 se mu podařilo vyhrát svůj první titul na okruhu ATP, a to na antukovém turnaji v Maroku. Toto vítězství mu dodalo sebevědomí a potvrdilo, že je schopen konkurovat i zkušenějším hráčům. V tomtéž roce se také poprvé dostal do čtvrtfinále grandslamového turnaje, konkrétně na French Open, kde podlehl pozdějšímu finalistovi, brazilskému tenistovi Gustavu Kuertenovi. Tento úspěch na Roland Garros, nejslavnějším antukovém turnaji světa, se stal jakýmsi vrcholem jeho grandslamových účinkování.
Mantilla se proslavil svou houževnatostí a bojovností. Na kurtu nikdy nic nevzdával a dokázal se vracet i z nepříznivých situací. Jeho zápasy byly často napínavé a plné zvratů, což fanoušky bavilo. Ačkoliv nebyl typem hráče, který by soupeře ničil drtivými údery, jeho konzistence, strategické myšlení a schopnost využít chyb soupeře mu přinášely mnoho vítězství. Jeho nejvyšší postavení v žebříčku ATP bylo 19. místo, kterého dosáhl v roce 1999. To ho řadilo mezi světovou elitu a umožnilo mu účastnit se nejprestižnějších turnajů.
Během své kariéry Félix Mantilla vyhrál celkem čtyři tituly na okruhu ATP, všechny na antukových turnajích. Kromě Maroka triumfoval také v chorvatském Umagu, v brazilském Costa do Sauipe a v chilském Via del Mar. Tyto úspěchy podtrhují jeho silnou vazbu na antukový povrch, kde dokázal ze svého potenciálu vytěžit maximum. Na grandslamech se mu sice nepodařilo dosáhnout finále, ale jeho opakované účasti ve vyšších kolech, zejména na French Open, svědčí o jeho kvalitách.
Kromě singlových úspěchů se Félix Mantilla prosadil i ve čtyřhře, kde sice nedosáhl takových úspěchů jako ve dvouhře, ale i zde si připsal několik vítězství na turnajích ATP Challenger Tour. Jeho univerzálnost a ochota hrát různé disciplíny ukazují jeho komplexní přístup k tenisu. V průběhu své kariéry se také několikrát objevil v dresu španělského daviscupového týmu, kde přispěl k úspěchům své země.
Félix Mantilla ukončil svou profesionální kariéru v roce 2006. Po ukončení aktivní hráčské činnosti se věnuje různým aktivitám spojeným s tenisem. Jeho odkaz spočívá nejen v titulech a žebříčkovém postavení, ale především v jeho přístupu k hře. Byl to hráč, který si získal respekt pro svou pracovitost, skromnost a sportovní chování. Jeho jméno je spojeno s obdobím, kdy španělský tenis patřil k absolutní světové špičce a kdy na antukových kurtech dominovali hráči s typickou španělskou mentalitou a herním stylem.
Félix Mantilla tak zanechal v historii tenisu svou nezaměnitelnou stopu. Byl to španělský bojovník, který si svými výkony na antukových kurtech získal srdce fanoušků a dokázal, že i bez okázalého talentu lze s vytrvalostí a odhodláním dosáhnout významných úspěchů. Jeho kariéra je inspirací pro mladé tenisty, kteří se chtějí prosadit v profesionálním sportu.