V bohaté historii tenisové hry se objevila řada legendárních postav, jejichž jména jsou dodnes vyslovována s úctou. Roger Federer, Pete Sampras, Serena Williams – to jsou jména, která okamžitě vyvolávají obrazy grandslamových triumfů a nesmrtelné slávy. Existují však i tenisté, jejichž úspěchy, ačkoliv byly v dané éře významné, postupem času upadly v zapomnění. Jedním z takových hráčů byl Fred Alexander, americký tenista, který v počátcích 20. století patřil mezi světovou špičku, získal prestižní tituly, ale jeho odkaz se dnes připomíná jen zřídka.
Frederick „Fred“ Rathbone Alexander se narodil 17. března 1880 v Brooklynu, New York. Přesné detaily jeho raného života a začátků s tenisem nejsou hojně zdokumentovány, což je v případě hráčů z této doby poměrně běžné. Lze však předpokládat, že stejně jako mnozí jeho vrstevníci, i Alexander objevil krásu a výzvy tohoto sportu v prostředí amerických tenisových klubů, které se v té době těšily rostoucí popularitě. Tenis byl v USA na počátku 20. století stále více vnímán jako sport pro elitu, ale zároveň se začínal stávat dostupnějším pro širší vrstvy. Alexander se v tomto prostředí zjevně prosadil, a to nejen jako amatérský hráč, ale brzy i jako výrazná postava na mezinárodní scéně.
Alexanderův největší úspěch přišel v roce 1908, kdy se stal vítězem US National Championships, tehdy nejprestižnějšího tenisového turnaje na světě, který dnes známe jako US Open. V té době se jednalo o klíčový turnaj sezóny, jehož vítězství znamenalo definitivní potvrzení pozice světové jedničky. Alexander ve finále porazil svého krajana Billa Larneye, což bylo pro americké fanoušky jistě velkým triumfem. Tento titul nebyl náhodný. Alexander během své kariéry zaznamenal řadu dalších významných výsledků. Kromě singlového triumfu na US National Championships se mu dařilo i ve čtyřhře. V roce 1908 sice ve finále mužské čtyřhry na stejném turnaji nestačil na svůj protějšek, ale v roce 1910 si spolu s Haroldem Hankinssem připsal vítězství ve čtyřhře na US National Championships. Tím potvrdil svou všestrannost a schopnost dominovat jak v individuálních, tak v týmových disciplínách.
V téže éře Alexander také reprezentoval Spojené státy v Davisově poháru.Davisův pohár, týmová soutěž mužských národních tenisových týmů, byl v té době chápán jako vrchol mezinárodního tenisového soupeření. Alexander byl součástí amerického týmu a přispěl k jeho úspěchům. Ačkoliv nemáme detailní záznamy o všech jeho zápasech v Davisově poháru, jeho účast a vítězství v něm svědčí o jeho postavení v americkém tenise a o důvěře, kterou mu dávali kapitáni a spoluhráči.
Popisovat styl hry tenistů z počátku 20. století je často obtížné, protože dobové záznamy nejsou tak podrobné jako dnes. Nicméně, z dostupných informací a z kontextu doby lze usuzovat, že Fred Alexander byl typickým hráčem své éry. Tenis se tehdy hrál s pomalejšími raketami a míčky, což nahrávalo spíše vytrvalým a strategickým hráčům, kteří dokázali budovat hru od základní čáry a využívat soupeřových chyb. Alexander pravděpodobně nebyl známý pro drtivé údery, ale spíše pro svou preciznost, technickou zdatnost a výbornou fyzickou kondici. Jeho hra byla pravděpodobně založena na trpělivosti, přesném umístění míčů a schopnosti přizpůsobit se různým herním situacím. V té době se ještě nehrálo na rychlém povrchu jako je dnešní tvrdý povrch, a dominantní byl spíše trávník, který vyžadoval odlišnou techniku a strategii.
Alexander soupeřil s řadou vynikajících hráčů své doby. Mezi jeho nejvýznamnější rivaly patřili další Američané, jako například Bill Larned, který byl v té době již legendou, a také mezinárodní hvězdy. Vítězství nad těmito hráči nebylo snadné a vyžadovalo od Alexandra maximální nasazení a um. Jeho schopnost porážet nejlepší hráče světa jen podtrhuje jeho výjimečnost a talent.
Přesné datum ukončení tenisové kariéry Freda Alexandra není jednoznačně stanoveno. Lze však předpokládat, že jeho aktivní hráčská dráha skončila v průběhu prvního desetiletí 20. století, nebo krátce poté. Po ukončení kariéry se ztratil z očí veřejnosti, což bylo v té době pro sportovce poměrně běžné, pokud se nevěnovali trenérské nebo organizační činnosti v tenise. Alexander se pravděpodobně vrátil k běžnému životu, nebo se věnoval jiným obchodním či profesním zájmům. Jeho život po konci tenisové kariéry není široce dokumentován, a proto je těžké si o něm vytvořit podrobnější obraz.
Odkaz Freda Alexandra je dnes spíše připomínkou zlaté éry amerického tenisu. Jeho vítězství na US National Championships bylo významným úspěchem, který ho zařadil mezi elitu světového tenisu. Ačkoliv jeho jméno není tak často zmiňováno jako jména pozdějších šampionů, jeho úspěchy si zaslouží uznání. V době, kdy tenis ještě nebyl tak globalizovaný a profesionální jako dnes, dokázal americký tenista z Brooklynu dosáhnout nejvyšší mety a zapsat se do tenisové historie. Jeho příběh je důkazem, že i méně známí šampioni mají své místo v kronikách sportu a stojí za to si jejich odkaz připomínat.