Gottfried Alexander Wolfgang von Cramm und Wimpffen, známý po celém světě prostě jako Gottfried von Cramm, byl jednou z nejvýraznějších postav tenisového světa první poloviny 20. století. Jeho elegantní styl hry, šarm a sportovní chování z něj učinily oblíbence publika, zatímco jeho triumfy na grandslamových turnajích jej zapsaly mezi tenisovou elitu. Narodil se 7. července 1905 na rodinném panství v Grafhorn v Dolním Sasku, kde vyrůstal v prostředí pruské aristokracie. Již od mládí se projevoval jako nadaný sportovec, ale právě tenis mu přirostl k srdci nejvíce. Jeho cesta na vrchol nebyla snadná, ale jeho odhodlání a talent jej nakonec vynesly na pozici jednoho z nejlepších hráčů své doby.
Gottfried von Cramm nebyl typickým sportovcem té doby. Jeho výchova, která kladla důraz na etiketu, disciplínu a respekt, se odrážela i v jeho chování na hřišti. Měl pověst gentlemana, který nikdy nezapomínal na sportovního ducha, i když čelil tvrdým soupeřům. Jeho hra byla charakterizována precizními údery od základní čáry, skvělým servisem a neuvěřitelnou obranou. Nebyl to hráč, který by se spoléhal na hrubou sílu, ale spíše na strategii, trpělivost a neúnavné dobíhání míčů. Taktické myšlení a schopnost přizpůsobit svou hru soupeři byly klíčové prvky jeho úspěchu. V dobových komentářích se často objevovaly pochvaly na jeho „jiskřivý“ a „elegantní“ styl, který byl pro diváky vždy potěšením sledovat.
První významné úspěchy Gottfrieda von Cramma přišly na přelomu 20. a 30. let. V roce 1932 se poprvé dostal do finále Wimbledonu, kde se utkal s legendárním Američanem Ellsworthem Vinesem. Přestože nakonec prohrál, tento úspěch mu otevřel dveře k dalším velkým turnajům. Jeho vrcholnou érou se stala druhá polovina 30. let. V letech 1935 a 1936 se stal šampionem Wimbledonu, když ve finále pokaždé porazil svého krajana Hennera Henkela. Tyto tituly byly vrcholem jeho kariéry a potvrdily jeho postavení mezi světovou špičkou. Jeho vítězství na wimbledonské trávě byla symbolem jeho dokonalé připravenosti a schopnosti podávat vrcholné výkony pod tlakem.
Kromě Wimbledonu dosáhl Gottfried von Cramm i dalších významných úspěchů. V roce 1934 a 1935 se stal finalistou French Open v Paříži, kde se utkával s nejlepšími antukovými specialisty. Jeho schopnost adaptovat se na různé povrchy a hrát na světové úrovni na trávě i antuce svědčí o jeho všestrannosti a výjimečném talentu. Vždy se snažil reprezentovat svou zemi s hrdostí a sportovním duchem, což mu získalo obdiv nejen v Německu, ale i po celém světě. Jeho rivalita s dalšími velkými jmény té doby, jako byli již zmíněný Ellsworth Vines, Fred Perry nebo Donald Budge, patřila k ozdobám tenisových turnajů.
Život Gottfrieda von Cramma však nebyl jen o tenise. V roce 1938 se jeho kariéra nečekaně zkomplikovala. Byl obviněn z homosexuality, což bylo v tehdejším nacistickém Německu trestné. Přestože byl nakonec propuštěn, jeho reputace utrpěla a byl nucen se na čas stáhnout ze sportovní scény. Tato událost, stejně jako celková politická situace v Evropě, hluboce ovlivnila jeho další život. Jeho aristokratický původ a neochota plně se podřídit nacistické ideologii jej dostaly do nepříjemné pozice. I přes tyto těžkosti si vždy zachoval svou důstojnost a nezlomného ducha.
Po druhé světové válce se Gottfried von Cramm ještě krátce vrátil k tenisu, ale již ne s takovou razancí jako před válkou. Věnoval se pak obchodu a rodině. Jeho život byl plný vzestupů a pádů, ale vždy se snažil žít podle svých principů. Jeho odkazem není jen sbírka trofejí a titulů, ale především vzor sportovního chování, elegance a lidské statečnosti. Zemřel 8. listopadu 1976 ve věku 71 let, ale jeho jméno zůstává v historii tenisu navždy zapsáno jako symbol gentlemana a vynikajícího sportovce. Jeho příběh je připomínkou toho, že i v těžkých časech lze zachovat čest a důstojnost.