Karel Koželuh, jméno, které dnes možná mnohým tenisovým fanouškům nic neřekne, byl ve své době legendou. V meziválečném období patřil k absolutní světové špičce, a to v době, kdy tenis ještě nebyl tak masovou záležitostí jako dnes a jeho největší turnaje, pozdější Grand Slamy, ještě zdaleka nedosahovaly dnešního věhlasu. Koželuhův život a kariéra jsou fascinujícím svědectvím o tenisové éře, která se od té dnešní lišila v mnohém. Jeho příběh je plný talentu, tvrdé práce, ale i nelehkých životních zvratů, které ho nakonec zavedly až na druhou stranu Atlantiku.
Karel Koželuh se narodil 7. října 1904 v Praze. Jeho sportovní cesta začala v mladém věku, kdy se kromě tenisu věnoval i fotbalu. Právě fotbalové nadání mu v počátcích kariéry paradoxně pomohlo k rozvoji jeho tenisových dovedností. Jako brankář si vyvinul vynikající reflexy a rychlé nohy, které později skvěle uplatnil na tenisovém kurtu. Jeho tenisový talent byl brzy rozpoznán a začal se naplno věnovat právě raketě a míčku. Vystřídal několik pražských tenisových klubů, kde se pilně trénovalo a kde se pomalu, ale jistě prosazoval mezi ostatními hráči.
Jeho vzestup na domácí scéně byl rychlý. Brzy se stal československým šampionem a jeho jméno se začalo skloňovat i v mezinárodních kruzích. V té době ještě neexistovaly čtyřicetitisícové arény a profesionální zázemí, na které jsme zvyklí dnes. Turnaje se hrály na menších kurtech, často v rámci klubů nebo sportovních areálů, a cestování bylo logisticky náročnější. Přesto se Koželuhovi podařilo prosadit a sbírat cenné úspěchy. Jeho styl hry byl charakteristický silným forhendem a vynikajícím pohybem po kurtu. Byl to hráč, který se dokázal přizpůsobit různým povrchům, ať už to byl trávník, antuka nebo později i tvrdé povrchy.
Vrcholem Koželuhovy kariéry byly především 20. a 30. léta 20. století. V té době se na scéně objevovala řada vynikajících hráčů z různých zemí. Mezi největší Koželuhovy rivaly patřili například Francouzi René Lacoste a Jean Borotra, nebo Američan Bill Tilden. Tyto hráče, dnes již legendy, dokázal Koželuh v řadě zápasů porážet. Jeho největším úspěchem bylo bezpochyby vítězství na prestižním turnaji French Championships v Paříži v roce 1927. Tento turnaj byl tehdy jedním z nejdůležitějších na světě a jeho vítězství bylo obrovským úspěchem pro něj i pro československý tenis.
Kromě French Championships se Koželuh pravidelně umisťoval na předních pozicích i na dalších významných turnajích té doby, jako byl Wimbledon nebo US Championships. Ačkoliv se mu nepodařilo zvítězit na těchto dvou grandslamových podnicích, jeho opakované starty a umístění v semifinálech a finále svědčí o jeho výjimečném talentu a konzistentních výkonech na nejvyšší úrovni. Koželuh byl také úspěšným hráčem ve čtyřhře, kde spolu se svými partnery dosahoval rovněž skvělých výsledků. Jeho celková bilance na mezinárodní scéně byla impozantní.
Kromě sportovních úspěchů byl Karel Koželuh také známý svou profesionalitou a fair play. Na kurtech i mimo ně si získal respekt soupeřů i fanoušků. Byl to sportovec, který šel příkladem. Jeho kariéra však nebyla jen o triumfech. Jako mnoho sportovců své doby čelil i finančním a existenčním problémům. V meziválečném Československu nebylo profesionální tenisové zázemí tak rozvinuté jako dnes, a proto mnozí špičkoví hráči museli hledat způsoby, jak si zajistit živobytí. Koželuh se proto v pozdější fázi své kariéry rozhodl pro emigraci.
V roce 1937 se Karel Koželuh odstěhoval do Spojených států amerických, kde strávil zbytek svého života. V Americe se stal trenérem a věnoval se výchově mladých talentů. I přes to, že jeho aktivní hráčská kariéra byla v té době již u konce, jeho znalosti a zkušenosti byly pro mladé americké tenisty velmi cenné. V USA se usadil a našel si zde nový domov. Jeho život se sice přesunul na jiný kontinent, ale jeho láska k tenisu a sportovní duch zůstaly.
Karel Koželuh zemřel v roce 1987 ve Spojených státech. Jeho život byl dlouhý a naplněný. Byl to muž, který dokázal překonat překážky, prosadit se v mezinárodním sportu a zanechat nesmazatelnou stopu v historii tenisu. Ačkoliv dnes jeho jméno není tak často připomínáno jako jména jiných tenisových legend, jeho příběh si zaslouží být vyprávěn. Je to příběh o zapomenutém šampionovi, který svými výkony a odhodláním reprezentoval Československo na světové scéně v době, kdy tenis teprve hledal svou dnešní podobu.