Angelo Michajlov, vlastním jménem Angel Ivanov Michajlov, se narodil 4. října 1939 v bulharské metropoli Sofii. Jeho životní pouť, jež byla ukončena 7. července 1998 ve Valkeřicích, byla bohatě naplněna hudbou a uměním. Pocházel z rodiny s hlubokými hudebními kořeny; jeho rodiče byli uznávanými operními pěvci a matka, Rajna Michajlová, byla dokonce vyznamenána titulem bulharská národní umělkyně. Tato umělecká atmosféra od mládí formovala jeho vlastní talent a směřování.
Jeho vzdělání bylo všestranné a mezinárodně zaměřené. Základní školu absolvoval v rodné Sofii, následně studoval na francouzském gymnáziu. Hudební vzdělání pak prohluboval na prestižní Konzervatoři v Praze a později na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění (HAMU) v Praze. Po ukončení studií se sám stal pedagogem a působil jako profesor na Pražské konzervatoři, kde vedl oddělení populární hudby.
Michajlovův umělecký záběr byl mimořádně široký. Kromě skladatelské a dirigentské činnosti se uplatnil také jako klavírista, a to jak ve Filmovém symfonickém orchestru, tak jako akompaniatér. Jeho talent pro imitaci byl legendární; dokázal věrohodně ztvárnit hlasy takových ikon, jakými byli Louis Armstrong, Ray Charles, Karel Gott či Frank Sinatra. Ray Charles sám prý o jeho imitaci prohlásil: „Já bych se měl učit od něj.“
Jeho skladatelský talent se projevil v široké škále děl. Vytvořil řadu hitů pro přední české interprety, mezi které patřili Marta Kubišová, Václav Neckář, Hana Zagorová, Miluše Voborníková, Karel Gott, Helena Vondráčková, Karel Černoch, Waldemar Matuška a Josef Laufer. Neméně významná byla jeho tvorba pro film a televizi. Složil hudbu k nezapomenutelným snímkům a seriálům, jako jsou „Dívka na koštěti“, „Lucie, postrach ulice“, „Hop a je tu lidoop“, „Metráček“, „Chobotnice z II. patra“, „Arabela se vrací“, „Popelka“ (1969), „Zlatovláska“, „Dobré světlo“, „30 panen a Pythagoras“, „Bylo čtvrt a bude půl“, „Ďábelské líbánky“ a „Káťa a Škubánek“. V oblasti divadelní tvorby se prosadil v muzikálech „Bylo čtvrt a bude půl“, kde ztvárnil postavu Cankara, a „30 panen a Pythagoras“, kde hrál školníka.
Angelo Michajlov byl rovněž aktivní v dalších oblastech. Jako konferenciér dodával programu šmrnc a jako člen hudební skupiny Komety přispíval k hudební scéně své doby. Jeho umělecká dráha však nebyla zcela bez komplikací. Po okupaci Československa v roce 1968 projevil nesouhlas, což mu způsobilo značné potíže. Přesto se aktivně podílel na skladbě „Modlitba pro Martu“, kde hrál na varhany. Jeho rozsáhlé dílo zahrnovalo i nedokončený projekt muzikálu „Rex Oidipus“. Angelo Michajlov zemřel na následky srdečního selhání, zanechávaje po sobě bohaté umělecké dědictví.
Jeho osobní život byl poznamenán třemi manželstvími a výchovou čtyř dcer – dvou vlastních a dvou nevlastních.
Vlastimil Brodský životopis
Burt Bacharach
Zuzana Burianová otec
Andrew Lloyd Webber
Simona Šimková wiki
Bruno Nicolai
Daniela Šinkorová wikipedia
Bruno Coulais
Žaneta Fuchsová životopis
David Arnold