Dezider Ursiny, známý také jako „Dežo“, se narodil 4. října 1947 v Bratislavě. Jeho životní pouť, která skončila 2. května 1995 opět v rodné Bratislavě, byla naplněna rozmanitými uměleckými aktivitami. Byl výraznou postavou slovenské hudební scény, kde se prosadil nejen jako virtuózní kytarista, ale také jako zdatný skladatel, zpěvák a textař. Jeho talent však nezasahoval pouze do oblasti hudby; Ursiny se věnoval i tvorbě filmové hudby, působil jako dramaturg, režisér, autor a scenárista, čímž prokázal svou všestrannost a hluboký umělecký přesah.
První kontakt s kytarou nastal v jeho jedenácti letech, což odstartovalo jeho hudební dráhu. Během své středoškolské docházky na elektrotechnické průmyslovce v letech 1963 a 1964 se plně ponořil do světa hudby. Jeho raná léta byla spojena s působením v několika hudebních uskupeních, jako byla Fontána, Jolana, The Beatmen a The Soulmen. Postupně se jeho hudební vyjadřování formovalo pod vlivem ikonických skupin jako The Beatles a Cream, které ho inspirovaly k neustálému hledání nových zvukových a výrazových možností. Jeho talent a originalita se naplno projevily v dalších formacích, jako Provisorium, Burčiak a Prognóza, kde mohl realizovat své ambiciózní hudební vize.
Dežider Ursiny nebyl pouze interpret, ale také tvůrce, který uměl kolem sebe shromáždit talentované spolupracovníky. Mezi významné osobnosti, se kterými navázal plodnou spolupráci, patřili například Jaroslav Filip, Ivan Štrpka, Fedor Frešo, Dušan Hájek, Vladimír Guma Kulhánek, Jaroslav Erno Šedivý a mnozí další. Tato spolupráce obohacovala jeho tvorbu a přispívala k vzniku jedinečných uměleckých děl. Kromě hudby se Ursiny vzdělával i v oblasti filmové a televizní dramaturgie na VŠMU. Po absolvování nastoupil v únoru 1974 do filmových ateliérů v Bratislavě na Kolibě, kde působil jako dramaturg krátkého filmu. Tato zkušenost mu umožnila propojit jeho hudební a filmové cítění, což se projevilo mimo jiné v jeho tvorbě filmové hudby.
Ursinyho talent se uplatnil i v oblasti filmové tvorby. Vytvořil hudbu k několika filmům, mezi které patří například „Bubeník červeného kríža“, „Řeknem si to příští léto“, „Indiáni z Větrova“ a „Muž na drátě“. Jeho autorský rukopis se objevil také v námětech, scénářích a režii filmů jako „O rakovině a naději“, „Dům matky Terezy“, „Obrázky z výletu za plot blázinca“, „Interrupcia, eutanázia, trest smrti, samovražda“ (který nebyl dokončen a později byl uveden pod názvem „Času je málo a voda stúpa“). Nezapomenutelné jsou také jeho muzikály „Neberte nám princeznú“ a „Niekto ako ja“, které obohatily slovenskou divadelní scénu.
V roce 1989 byla Dezideru Ursinymu diagnostikována rakovina jazyka. Přestože se podrobil náročné léčbě, včetně operace a chemoterapie, jeho boj s nemocí byl poznamenán neustálou tvorbou. Ve svých 47 letech zemřel v Bratislavě. Jeho pohřeb se konal o tři dny později v bratislavském krematoriu. Odkaz Dezidera Ursinyho žije dál nejen v jeho rozsáhlé diskografii, která zahrnuje alba jako „Dežo Ursiny & Provisorium“, „Pevnina detstva“, „Modrý vrch“ a „Momentky“, ale také v dokumentárním filmu „Momentky“ z roku 2008, který připomíná jeho mimořádný umělecký přínos. Jeho rodinu tvořila manželka Soňa, sestra Elena, přítelkyně Zdenka Krejčová a děti Jakub, Liubo a Markéta.
Šmelinář co to je?
Dr. Dre
Vítězslav Vávra životopis
György Ligeti
Anna Stuartovna
Eric Serra
Mirai Navrátil životopis
David Newman
Ničema
Hildur Gunadóttir