Éric Serra, narozen 9. září 1959 v Saint-Mandé, je významný francouzský hudebník, jehož kariéra zahrnuje role basisty, skladatele a hudebního producenta. Jeho umělecká dráha je pevně spjata s kinematografií, zejména s tvorbou režiséra Luca Bessona, pro kterého vytvořil řadu nezapomenutelných soundtracků. Jeho hudební talent se projevil již v raném věku, což ho vedlo k založení první kapely FLEP již v patnácti letech. Profesionální dráhu zahájil v sedmnácti letech ve spolupráci s Michelem Murty, a brzy na to se jeho hudba objevila v projektech studií jako Mory Kanté a Didier Lockwood.
První setkání s Lucem Bessonem v roce 1979 se ukázalo jako klíčové pro budoucí směřování Serrovy kariéry. Jejich spolupráce začala krátkým filmem LAvant-dernier, pro který složil hudbu. Průlom v celovečerním formátu nastal s filmem Le Dernier Combat. V roce 1981 se Serra setkal s Jacquesem Higelinem, pro kterého složil několik skladeb. Výrazného úspěchu dosáhl se soundtrackem k filmu Subway z roku 1985, který mu přinesl ocenění Victoire de la meilleure musique de film, nominaci na Césara a dvojitý zlatý disk ve Francii. V tomto filmu si také zahrál postavu baskytaristy Enrico.
Dalším monumentálním dílem v Serrově diskografii je hudba k filmu Le Grand Bleu z roku 1988. Tento projekt, považovaný za jeho nejambicióznější, byl oceněn Victoire de la meilleure musique de film, Césarem za nejlepší filmovou hudbu a Grand Prix de la réalisation audio-visuelle de la SACEM. Soundtrack dosáhl mimořádného komerčního úspěchu, oceněn byl zlatou, platinovou a diamantovou deskou v několika zemích a prodalo se přes 3 miliony kopií celosvětově. Z tohoto alba pochází i jeho první vokální interpretace My Lady Blue. Po tomto úspěchu založil vlastní studio The X-Plorer a hudební společnost The X-Plorians.
Devadesátá léta a počátek nového tisíciletí byly pro Serru ve znamení pokračující úspěšné spolupráce s Lucem Bessonem na filmech jako Nikita (1990), Atlantis (1991), Le Cinquime Élément (1997) a mnoha dalších. Za hudbu k filmům Nikita, Atlantis a Léon (1994) získal opakovaně ocenění Victoire de la meilleure musique de film, a za Nikitu obdržel i Césara. V roce 1995 složil hudbu k bondovce GoldenEye, kde se objevil i jako vokalista na skladbě The Experience of Love. V roce 1998 vydal své první sólové album RXRA, které se dočkalo několika jazykových verzí.
Jeho hudební tvorba se neomezuje pouze na filmy. V roce 1999 složil první plně symfonickou partituru pro film Jeanne dArc a spolupracoval na francouzských verzích písní pro Disneyho Tarzana. V roce 2005 byl povýšen na důstojníka Ordre des Arts et des Lettres. V roce 2006 obdržel Victoire de la meilleure musique de film za soundtrack k filmu Arthur et les Minimoys. Jeho hudební aktivity zahrnovaly i jazzové koncerty s RXRA Group a živé provedení hudby k Le Grand Bleu v podobě ciné-concertu. V roce 2022 mu byla diagnostikována a včas léčena fulminantní rakovina. Éric Serra je otcem dvou dcer, Ashani a Mitiva, se kterou spolupracoval na písni I Am Criminal pro film Anna.
Andre Agassi wiki
George Fenton
Vasil Kušej kdo to je?
David Julyan
Veterinář
George Gershwin
Adam Sandler nemoc
Eric Serra
Chůva přesný výraz
Hildur Gunadóttir