Bernard Alfred „Jack“ Nitzsche, narozen 22. dubna 1937 v Chicagu, byl významnou postavou v hudebním světě, jehož talent se projevil v mnoha oblastech. Jeho kariéra začala v raných šedesátých letech, kdy se stal pravou rukou slavného producenta Phila Spectora. Během svého života, který skončil 25. srpna 2000 v Hollywoods Queen of Angels – Hollywood Presbyterian Medical Center v důsledku srdeční zástavy způsobené opakující se bronchitidou, zanechal nesmazatelnou stopu jako hudebník, aranžér, skladatel a hudební producent.
Nitzscheovy hudební kořeny byly hluboce zakořeněny v jeho německém původu a jazzové hudbě, kterou ovlivnil jako saxofonista. Jeho tvorba však čerpala inspiraci z široké škály žánrů, včetně baroka, folku a rocku. Tato eklektická směsice mu umožnila vytvářet originální a působivé hudební krajiny. Jeho inovativní přístup k aranžování, včetně jeho klíčové role při vytváření slavného „Wall of Sound“ pro Phila Spectora, mu zajistil uznání a respekt v hudebním průmyslu.
Po svém přesunu do Los Angeles v roce 1955, kde zpočátku pracoval jako hudební kopista pro Sonnyho Bona, se Nitzscheova kariéra začala rozvíjet závratnou rychlostí. Složil si vlastní hit „Bongo Bongo Bongo“ a spolupodílel se na vzniku písně „Needles and Pins“. Jeho instrumentální skladba „The Lonely Surfer“ se dokonce probojovala do prestižní stovky singlů Cash Box. Jeho schopnost pracovat s předními umělci a kapelami té doby je ohromující. Mezi jeho nejvýznamnější spolupracovníky patřili The Rolling Stones, pro které hrál na klávesy na mnoha albech a napsal sborová aranžmá pro legendární píseň „You Cant Always Get What You Want“. V roce 1968 představil kapele mladého slide kytaristu Ry Coodera, čímž přispěl k jejich budoucímu zvuku. Dále se podílel na debutových albech Neila Younga a skupiny Crazy Horse, kde působil jako spoluproducent a hrál na klávesy. S Crazy Horse rovněž nazpíval hlavní vokál na skladbě „Crow Jane Lady“.
Nitzscheho talent se projevil i v oblasti filmové hudby. Složil hudbu pro řadu nezapomenutelných filmů, včetně „Performance“, „The Exorcist“, „One Flew Over the Cuckoos Nest“, „Head“, „Village of the Giants“, „Hardcore“, „The Razors Edge“ a „Starman“. Jeho práce na „One Flew Over the Cuckoos Nest“ mu přinesla nominace na Oscara za nejlepší původní scénář a na cenu Grammy, což jen podtrhuje jeho všestrannost.
Jack Nitzsche, syn německých imigrantů, vyrůstal na farmě v Newaygo v Michiganu. Jeho osobní život byl poznamenán vzestupy a pády. Bojoval s depresí a problémy se zneužíváním návykových látek, což se negativně projevilo i na jeho vztahu s Neilem Youngem. V roce 1979 byl obviněn z napadení své tehdejší partnerky, herečky Carrie Snodgress. V roce 1997 se objevil v epizodě populárního televizního pořadu „Cops“. Jeho kariéru v roce 1998 předčasně ukončila mrtvice.
Během svého života byl Nitzsche dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla zpěvačka Gracia Ann May, která se později stala členkou skupiny The Blossoms. Druhou manželkou byla zpěvačka Buffy Sainte-Marie, se kterou spolupracoval na písni „Up Where We Belong“. Jejich manželství, které začalo 19. března 1982, trvalo sedm let. S Buffy Sainte-Marie se Nitzsche dočkal uznání v podobě ceny Academy Award for Best Original Song v roce 1983 za jejich společnou skladbu „Up Where We Belong“. Zůstal po něm jeden syn.
Jack Nitzsche zemřel v Hollywoodu, kde byl také pohřben na hřbitově Hollywood Forever Cemetery. Jeho odkaz žije dál v jeho rozsáhlé diskografii a filmové hudbě, která dodnes inspiruje nové generace umělců.
Tovaryš význam slova
Georges Delerue
Ivan Havel životopis
Eduard Nikolajevič Artěmjev
Jan Slabák životopis
György Ligeti
Bára Strýcová
Francis Lai
Valtteri Bottas děti
Elmer Bernstein