Vin Diesel wikipedie
Helga Čočková kdo to je?
Jan Klusák, původním jménem Jan Filip Porges, se narodil 18. dubna 1934 v Praze. Je uznávaným českým hudebním skladatelem, jehož umělecká dráha zahrnuje i příležitostnou hereckou a literární činnost. Jeho život byl ovlivněn dvěma manželstvími. První svazek s Janou Klusákovou, rozenou Zvoníčkovou, skončil v roce 1970 a z tohoto vztahu vzešel syn Pavel Klusák, který se věnuje hudební publicistice. Druhou manželkou Jana Klusáka byla Milena Čermáková, která zemřela v roce 2005.
Vzdělání získal na Akademickém gymnáziu Štěpánská v Praze, kde úspěšně složil maturitní zkoušku. Následovala studia na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze v letech 1953 až 1957. V oboru skladby jej vzdělávali významní pedagogové jako Jaroslav Řídký a Pavel Bořkovec. V počátcích jeho kompozičního stylu byly patrné vlivy meziválečného neoklasicismu, stejně jako tvorba Iši Krejčího, Igora Stravinského a Sergeje Prokofjeva.
Od roku 1959 navázal Jan Klusák dlouhodobou spolupráci s dirigentem Liborem Peškem, s jehož souborem Komorní harmonie, působícím v Divadle Na zábradlí, úzce spolupracoval. Jeho rozsáhlé dílo pokrývá širokou škálu žánrů, včetně scénické a filmové hudby, avantgardních skladeb, koncertů, televizních děl i oper. Mezi jeho významné počiny v oblasti scénické hudby patří například skladba „Zahradní slavnost“ z roku 1963, či hudba k filmům Václava Havla.
Kromě skladatelské činnosti se Jan Klusák uplatnil také jako herec, kde si ve snímcích české nové vlny vybudoval pověst výrazného tvůrce. Jeho herecký rejstřík zahrnuje nezapomenutelné role ve filmech jako „O slavnosti a hostech“ (1966), „Sedmikrásky“ (1966), „Mučedníci lásky“ (1966), „Valerie a týden divů“ (1970) a „Obsluhoval jsem anglického krále“ (2006).
Pozdější období jeho hudebního vývoje se vyznačuje přikláněním se k pokročilejším technikám, jako jsou metody Druhé vídeňské školy, Nové hudby, Darmstadtské školy, dodekafonie a serialismus. Veřejná umělecká činnost Jana Klusáka byla v období normalizace značně omezena. Důvodem bylo zkomponování hudby ke dvěma filmům, které byly režimem zakázány: „Den sedmý - osmá noc“ (1969) a „Konec srpna v hotelu Ozon“ (1966). Z tohoto důvodu byl označen jako „politicky nežádoucí“ a „politicky nespolehlivá osoba“.
V období normalizace se Jan Klusák stal součástí Divadla Járy Cimrmana, kde se zařadil mezi jeho divadelní herce. V rámci této spolupráce vytvořil hudební doprovody k inscenacím jako „Hospoda Na mýtince“ (1969), „Vražda v salonním coupé“ (1970), „Cimrman v říši hudby“ (1973) a „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“ (1974). Z angažmá v Divadle Járy Cimrmana odešel v roce 1976.
Po sametové revoluci se Jan Klusák aktivně zapojil do veřejného dění v oblasti kultury. Zastával významné posty, mimo jiné předsedy hudebního odboru spolku Umělecká beseda, místopředsedy České hudební rady a člena umělecké komise Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Jeho celoživotní dílo bylo oceněno Medailí Za zásluhy III. stupně, kterou mu v roce 2006 udělil tehdejší prezident Václav Klaus.
Mezi nejvýznamnější díla Jana Klusáka patří například „Čtyři malá hlasová cvičení“ (1960), „Obrazy pro dvanáct dechových nástrojů“ (1960), „Variace na téma Gustava Mahlera pro orchestr“ (1960–62), „Zemský ráj to napohled“ (1998), „Axis Temporum“ (2003–04), „Stesk po Mozartovi“ (1991) a „Scherzo capriccioso“ (2005–06). Jeho operní tvorbu reprezentuje například opera „Filoktétés“, která měla premiéru v roce 2015.
Jeho tvorba byla zaznamenána na řadě diskografických nosičů, včetně alb jako „Jan Klusák“ (1994), „String Quartets Nos. 1 – 5“ (1996), „Axis temporum – skladatelský profil Jana Klusáka“ (2004), „Obrazy z let šedesátých“ (2005) a „Invence“ (2014). Jeho herecké výkony byly zachyceny ve filmech uvedených výše, dokumentární tvorba o jeho životě a díle zahrnuje například filmy „GEN: Jan Klusák“ (2002) a „Jan Klusák – Axis Temporum“ (2009). V divadelním světě zanechal stopu v inscenacích Divadla Járy Cimrmana.
Jan Klusák je také autorem literárních děl, jako je například kniha „Být dobře skryt“ (2000), a předmětem monografií, například „Vášeň rozumu, skladatel Jan Klusák – člověk, osobnost, tvůrce“ (2004).
Cardi B
James Hetfield
Megaloman
Jiří Šust
Thom Artway kdo to je?
Joseph Bishara
Páže
Klaus Doldinger
Autoelektrikář kdo je to?
Jan Jirásek