Lisa Germaine Gerrard, narozená 12. dubna 1961 v Melbourne, Austrálie, je mezinárodně uznávaná australská hudebnice, zpěvačka a skladatelka. Její umělecká dráha je protkána experimentováním s různými hudebními styly a hlubokým emocionálním projevem, který ji proslavil po celém světě.
Své hudební počátky nalezla Gerrard v živé melbournské scéně Little Band. Předtím, než se stala součástí legendárního dua Dead Can Dance, působila jako zpěvačka v post-punkové skupině Microfilm. V roce 1981 spoluzaložila Dead Can Dance spolu s Brendanem Perrym, což byl klíčový moment v její kariéře. Skupina se proslavila prozkoumáváním tradičních i moderních hudebních stylů, přičemž základem jejich zvuku byl neoklasický dark wave. Gerrard se na albech skupiny podílela nejen svým charakteristickým hlasem, ale také jako skladatelka.
Lisa Gerrard je především známá svou unikátní zpěvní technikou, často označovanou jako glosolálie. Její vokální rozsah, pohybující se od dramatického altu až po tři oktávy, umožňuje širokou škálu výrazových možností. Její hlas je popisován jako bohatý, hluboký, smutný a ne z tohoto světa. Často zpívá v umělém jazyce, který nazývá jazykem srdce, čímž dodává své hudbě mystický a univerzální rozměr, i když se občas objevuje i zpěv v angličtině.
Po úspěších s Dead Can Dance se Lisa Gerrard vydala na úspěšnou sólovou dráhu. Její první sólové album, The Mirror Pool, vyšlo v roce 1995. Od té doby vydala celkem čtyři sólová alba a podílela se na dalších šestnácti nahrávkách. Její talent se výrazně projevil také v oblasti filmové hudby. Skládala nebo přispěla k hudbě více než 48 filmů. Mezi nejvýznamnější úspěchy patří Zlatý glóbus, který získala za hudbu k filmu Gladiator (2000) společně s Hansem Zimmerem. Další ocenění, včetně ceny ARIA a APRA Screen Music Award, získala za hudbu k filmu Balibo.
Hudební inspirace Lisy Gerrard čerpá z rozmanitých zdrojů. Její dětství v Melbourne, kde vyrůstala, ovlivnila středomořská hudba a hudba řecko-turecké komunity. Významný vliv na její tvorbu mělo také irské dědictví po rodičích a tradiční irské písně sean-nós. Dalšími klíčovými vlivy jsou bulharský sborový styl a abstraktní formy Antona Artauda.
Během své kariéry spolupracovala Lisa Gerrard s řadou významných umělců a hudebníků, mezi které patří Pieter Bourke, Patrick Cassidy, Klaus Schulze, Hans Zimmer, Ennio Morricone a Zbigniew Preisner. Celkově získala jedenáct ocenění a dvacet tři nominací, včetně dvou nominací na cenu Grammy. Její hudba je často spojována s fenoménem wailing woman, tedy zpěvem fňukající ženy, což odráží hloubku a emocionální sílu jejího projevu.
Lisa Gerrard je také majitelkou vlastního nahrávacího labelu Gerrard Records, který založila v roce 2009. Zúčastnila se dokumentárního filmu Sanctuary (2006) a spolupracovala na soundtracku k videohře Armello (2015). Mezi její významná sólová alba patří The Mirror Pool (1995), Duality (1998) s Pieterem Bourke, The Silver Tree (2006), The Black Opal (2009), Twilight Kingdom (2014), BooCheeMish (2018) s Mystery of Bulgarian Voices, Hiraeth (2018) s Davidem Kuckhermannem a Górecki Symphony No. 3: Symphony of Sorrowful Songs (2020) s Genesis Orchestra & Yordanem Kamdzhalovem. Její filmografie zahrnuje snímky jako Moon Child (1989), The Insider (1999), Gladiator (2000), Whale Rider (2002), Balibo (2009), Dune (2021) a Dune: Part Two (2024).
Petr Svoboda kdo to je?
Kyle Dixon
Bára Fišerová kdo to je?
Jeremy Soule
Jaroslava Stočesová
James Newton Howard
Daniela Kolářová
Jesper Kyd
Narcis co je to?
Justin Hurwitz