Luis Enríquez Bacalov, narozen 30. srpna 1933 v Buenos Aires, byl argentinský hudební skladatel a dirigent, který zanechal nesmazatelnou stopu ve světě filmové hudby, zejména v žánru špagetových westernů a italského progresivního rocku. Jeho umělecká dráha byla obohacena i o významná díla pro sbor a orchestr. Ačkoli byl židovského původu, jeho náboženské přesvědčení bylo spíše formální a nepraktikující. Jeho prarodiče pocházeli z oblastí Banátu a emigrovali do Argentiny, čímž přispěli k jeho jedinečnému kulturnímu zázemí.
Bacalovův talent byl rozpoznán a rozvíjen pod vedením renomovaných učitelů hudby, jako byli Enrique Barenboim a Berta Sujovolsky. Jeho skladatelská dráha nabrala na obrátkách v Itálii, kde se stal klíčovou postavou v tvorbě ikonických soundtracků. Z jeho raných děl vynikají hudební doprovody k filmům jako „Django“, „A Bullet for the General“ a „The Grand Duel“, které se staly synonymem pro žánr špagetového westernu. Později se prosadil i v oblasti italských kriminálních filmů s díly pro snímky „Caliber 9“, „Il Boss“ a „Mister Scarface“. Jeho hudební rozsah však přesahoval tyto žánry, jak dokazuje jeho práce na filmu „City of Women“ z roku 1980.
Luis Bacalov byl také oceněn prestižním Oscarem za nejlepší původní hudbu v roce 1996 za film „Il Postino“. K tomuto ocenění směřovaly i jeho další dvě nominace na Oscara. Jeho talent byl uznán i v roce 1967, kdy byl nominován za adaptaci hudby k filmu „The Gospel According to St. Matthew“. Kromě filmové hudby se Bacalov věnoval i progresivnímu rocku, kde spolupracoval s předními italskými kapelami jako New Trolls (1971), Osanna (1972) a Il Rovescio della Medaglia (1973). Vytvořil také ambiciózní díla pro sbor a orchestr, mezi něž patří „Misa Tango“ (1997) a „Cantones de Nuestro Tiempos“ (2006). „Misa Tango“, která spojuje prvky španělské liturgie s argentinským tangem, měla premiéru v Římě v roce 2000 s Plácidem Domingem a byla nahrána s hvězdným obsazením. „Cantones de Nuestro Tiempos“ je rozsáhlé dílo na texty z Žalmů Davidových.
Jeho hudba si získala oblibu i u moderních filmařů. Quentin Tarantino ve svých filmech „Kill Bill“ (2003) a „Django Unchained“ (2012) použil jeho ikonické skladby, čímž oživil jeho odkaz pro novou generaci diváků. Bacalov byl také autorem prvního trojkoncertu pro bandoneon, piano, soprán a symfonický orchestr s názvem „Tango Music with Symphonic Proportions“. Od roku 2005 až do své smrti působil jako umělecký ředitel Orchestra della Magna Grecia v Tarantu v Itálii. Luis Bacalov, považovaný za brilantního klavíristu, zemřel 15. listopadu 2017 ve věku 84 let na ischemickou cévní mozkovou příhodu. Jeho oficiální webové stránky jsou https://luisbacalov.com a jeho dílo lze nalézt na platformách jako IMDb a AllMusic.
Plochodrážník wikipedie
Maurice Jarre
Patrick Ryan wikipedie
Mark Snow
Garant význam pojmu
Mark Mothersbaugh
Chanel Iman kdo to je?
Ludwig Göransson
Gerard Butler wikipedia
Mike Shinoda