Maximilian Raoul Steiner, známý jako Max Steiner, se narodil 10. května 1888 ve Vídni, tehdy součásti Rakousko-Uherska. Jeho životní pouť skončila 28. prosince 1971 v Hollywoodu. Steiner byl hudebníkem s rakouskou, později americkou národností, který se proslavil jako skladatel a dirigent. Jeho odkaz je neodmyslitelně spjat s filmovým průmyslem, pro který vytvořil hudbu k více než 300 snímkům. Jeho neuvěřitelná produktivita a umělecká genialita mu vynesly přezdívku „otec filmové hudby“.
Steinerův hudební talent se projevil již v útlém věku. Byl považován za hudební zázrak, což dokazuje fakt, že svou první operetu dirigoval již ve dvanácti letech. V patnácti letech se stal profesionálním hudebníkem. Jeho vzdělání bylo pečlivě budováno na prestižních vídeňských institucích. Studoval na Vídeňské technické univerzitě a na Císařské akademii hudby, kde se učil pod vedením takových osobností jako Robert Fuchs a Gustav Mahler. Jeho hudební styl byl ovlivněn širokým spektrem skladatelů, včetně Johanna Strausse II, Richarda Strausse, Johannese Brahmse, Clauda Debussyho, Edmunda Eyslera, Felixe Weingartnera, Gustava Mahlera a Richarda Wagnera.
V roce 1914 se Steiner rozhodl pro přesun do Spojených států. Z Anglie, kde pobýval, uprchl kvůli hrozbě internace během první světové války. V Americe se jeho kariéra postupně posouvala směrem k filmovému průmyslu. V roce 1929 se natrvalo usadil v Hollywoodu, kde se jeho talent naplno rozvinul. Zde se stal klíčovou postavou v tvorbě filmové hudby.
Max Steiner je autorem hudby k nespočtu slavných filmů. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří soundtracky k filmům jako „King Kong“ (1933), „Malé ženy“ (1933), „Jezebel“ (1938), „Casablanca“ (1942), „The Searchers“ (1956), „A Summer Place“ (1959) a legendární „Jih proti Severu“ (1939). Jeho inovativní přístup k filmové hudbě zahrnoval mistrné využití leitmotivů, tedy opakujících se hudebních témat spojených s postavami, místy nebo emocemi. Proslul také technikou „Mickey Mousing“, která spočívá v přesném synchronizování hudby s akcí na plátně, čímž hudba doplňuje a zesiluje vizuální zážitek diváka.
Jeho umělecká práce byla hojně oceněna. Steiner získal celkem tři Oscary za nejlepší hudbu k filmům „The Informer“ (1935), „Now, Voyager“ (1942) a „Since You Went Away“ (1944). Dále obdržel Zlatý glóbus za nejlepší původní hudbu k filmu „Life with Father“. Jeho mimořádný přínos filmovému umění dokládá i rekordních 24 nominací na Oscara. Během své kariéry spolupracoval s předními režiséry jako Michael Curtiz, John Ford a William Wyler, a s hvězdami jako Errol Flynn, Bette Davis, Humphrey Bogart a Fred Astaire.
Max Steiner byl ženatý celkem čtyřikrát. Jeho první manželkou byla Beatrice Tilt, s níž se oženil 12. září 1912. Následovala Audree van Lieu, s níž se rozvedl 14. prosince 1933, a Louise Klos, s níž se rozvedl v roce 1946. Jeho poslední manželkou byla Leonette Blair, s níž se oženil v roce 1947. S Louise Klos měl syna Rona. Poslední filmový soundtrack složil v roce 1965. Max Steiner zemřel na srdeční selhání 28. prosince 1971 v Hollywoodu a je pohřben na hřbitově Forest Lawn Memorial Park Cemetery v Glendale v Kalifornii. Své vzpomínky sepsal v autobiografii, která však nebyla nikdy publikována.
Sarah Brightman kdo to je?
Nicholas Britell
Holubář
Marco Beltrami
Jiří Růžička wiki
Michael Price
Jessica Biel matka
Michael Giacchino
Lea De Mae narození
Marcelo Zarvos