Svetozár Stračina, narozen 3. prosince 1940 v Martině, byl významnou osobností slovenské kultury. Jeho životní pouť skončila 26. února 1996 v Bratislavě. Jeho umělecké a odborné aktivity byly široké a zasahovaly do mnoha oblastí hudebního a kulturního života. Byl uznávaným hudebním skladatelem, zručným klavíristou, talentovaným hudebním aranžérem a zkušeným hudebním režisérem. Kromě toho se aktivně podílel na organizaci kulturních akcí a věnoval se folkloristice. Jeho sběratelská vášeň se zaměřovala na lidové artefakty, čímž přispíval k uchování kulturního dědictví.
Počátky jeho vzdělávání se odehrály v Banské Bystrici, kde absolvoval základní školu. Následně se v tomto městě věnoval studiu hry na klavír a akordeon na konzervatoři. Jeho hudební vzdělání dále prohloubil na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde studoval hudební vědu. Tato akademická příprava mu poskytla hluboké teoretické znalosti, které následně uplatnil ve své rozsáhlé umělecké praxi.
Svetozár Stračina byl úzce spjat s předními slovenskými folklórními soubory, jako jsou Lúčnica a SĽUK. Jeho kreativita a odbornost se projevila i v jeho roli spoluorganizátora folklórních festivalů, kde pomáhal formovat jejich dramaturgii a uměleckou úroveň. Jeho tvůrčí záběr byl mimořádně široký. Komponoval orchestrální díla, ale také se intenzivně věnoval filmové a scénické hudbě pro televizi, rozhlas, film a divadlo. Jeho umělecký vliv tak zasahoval do mnoha médií a uměleckých forem. Kromě toho se věnoval i drobné literární tvorbě, včetně psaní básní a písňových textů.
Významnou část jeho tvorby tvoří hudba k filmům. Mezi jeho nejznámější práce patří například hudba k filmům „Zajtra bude neskoro“ (1972), „Pacho, hybský zbojník“ (1975), „Plavčík a Vratko“ (1981) a „Popolvár najväčší na svete“ (1982). Jeho hudební doprovod k těmto snímkům přispěl k jejich atmosféře a celkovému vyznění. Dalšími filmy, kde se podílel na hudbě, jsou „Alžbetin dvor“ (1986) a „Maľovanky – spievanky – Jeseň“ (1988), kde se jednalo o loutkový film.
Poslední místo odpočinku nalezl Svetozár Stračina na hřbitově v Banské Bystrici. Jeho odkaz žije dál nejen v jeho díle, ale i v trvalé připomínce. Ve Středoslovenském muzeu v Banské Bystrici je zřízena stálá expozice věnovaná jeho životu a tvorbě, která umožňuje veřejnosti nahlédnout do jeho uměleckého světa. Jeho diskografie je zastoupena například albem „Svetozár Stračina – Neďaleko do neba“. Jeho osobnost a dílo jsou dále připomínány v literatuře, například v publikaci „Kto bol kto v histórii Banskej Bystrice“, a na internetových platformách, jako je Český rozhlas 3, Československá filmová databáze a Music.server.sk.
Arcibiskup kdo je to?
Tan Dun
Zmocněnec co je to?
Riz Ortolani
Alexandr Solženicyn životopis
Tomandandy
Chris Evert životopis
Ramin Djawadi
Podivín
Petr Ostrouchov