Sjeng Schalken, jméno, které se v historii mužského tenisu zapsalo jako synonymum neúnavného boje, houževnatosti a neuvěřitelné fyzické kondice. Tento nizozemský tenista, narozený 8. září 1977 v Boxtelu, si během své kariéry vybudoval pověst hráče, který nikdy nic nevzdává. Jeho styl, založený na silovém servisu, agresivní hře od základní čáry a nezdolné vůli, mu přinesl řadu úspěchů a obdiv fanoušků po celém světě. Schalken nebyl vždy ozdoben tituly z grandslamů, ale jeho konzistence a schopnost porážet ty nejlepší jej řadí mezi významné postavy tenisové éry na přelomu tisíciletí.
Jeho cesta na profesionální okruh nebyla přímočará, ale plná tvrdé práce a odhodlání. Schalken začal s tenisem jako mladík a brzy se ukázalo, že má pro tento sport mimořádný talent. Postupně se propracovával žebříčkem a sbíral zkušenosti na menších turnajích. Jeho první výraznější úspěchy na okruhu ATP přišly v polovině devadesátých let. V roce 1997 se poprvé dostal do finále turnaje ATP v Jakartě, kde podlehl Margaritovi. Tento úspěch však byl pouze předzvěstí toho, co mělo přijít. V následujících letech se Schalken stal pravidelným účastníkem hlavních turnajů a začal se prosazovat i proti zkušenějším soupeřům. Jeho schopnost podávat tvrdé a přesné servisy, doplněná o silný forhend, mu umožňovala diktovat tempo hry a často zaskočit i papírově silnější soupeře.
Největší slávy dosáhl Sjeng Schalken na přelomu tisíciletí, kdy se pravidelně umisťoval v top 20 světového žebříčku. Jeho největším úspěchem bezpochyby je postup do semifinále dvou grandslamových turnajů – US Open v roce 2000 a Australian Open v roce 2003. V obou případech narazil na budoucí legendy, které však musely o postup do finále tvrdě bojovat. Na US Open 2000 podlehl ve svém prvním grandslamovém semifinále pozdějšímu vítězi Peteu Samprasovi ve čtyřech setech. O tři roky později na Australian Open 2003 se v semifinále utkal s dalším fenomenálním hráčem, Markem Philippoussisem, ale ani zde nebyl úspěšný. Tyto výsledky však jasně ukazují Schalkenovu schopnost konkurovat absolutní světové špičce. Jeho hra, založená na fyzické připravenosti a mentální odolnosti, mu umožňovala vyhrávat dlouhé a vyčerpávající zápasy, což bylo často klíčové v rozhodujících momentech.
Schalkenova kariéra nebyla jen o grandslamových úspěších. V průběhu let si připsal na své konto několik titulů na okruhu ATP, včetně turnajů v Tokiu, Scottsdale a Hertogenboschi. Zvláště úspěšný byl na domácí půdě v Nizozemsku, kde v roce 2003 triumfoval na turnaji v Hertogenboschi. Kromě singlových úspěchů se Schalken prosadil i ve čtyřhře, kde dosáhl několika finále na turnajích ATP. Jeho schopnost adaptovat se na různé herní styly a spolupracovat s partnery ve čtyřhře jen podtrhuje jeho všestrannost. Jeho styl hry, který se vyznačoval precizním servisem, silným forhendem a neúnavným pohybem po kurtu, byl pro soupeře velmi nepříjemný. Často dokázal otočit zápasy, které se zdály být ztracené, a to díky své nezdolné vůli a schopnosti bojovat o každý míček.
Kromě individuálních úspěchů byl Sjeng Schalken také důležitou postavou nizozemského daviscupového týmu. Reprezentoval svou zemi v mnoha ročnících Davis Cupu a svými výkony pomohl Nizozemsku dosáhnout několika významných úspěchů. Jeho přítomnost v týmu byla vždy zárukou bojovného ducha a odhodlání. Jeho schopnost zvládat tlak velkých zápasů a podávat konzistentní výkony pod národním dresem mu vysloužila respekt fanoušků i spoluhráčů. Byl vzorem pro mladší generaci nizozemských tenistů, kteří v něm viděli inspiraci a důkaz toho, že s tvrdou prací a odhodláním lze dosáhnout i těch nejvyšších cílů.
Po ukončení své profesionální kariéry v roce 2008 se Sjeng Schalken nevzdálil od tenisových dvorců. Věnuje se nyní různým aktivitám spojeným s tenisem, včetně trenérství a pořádání tenisových kempů. Jeho rozsáhlé zkušenosti a znalosti jsou cenným přínosem pro rozvoj mladých talentů. Jeho odkaz na tenisové scéně je nejen o dosažených titulech, ale především o jeho přístupu ke hře – o nezdolné vůli, bojovnosti a oddanosti sportu. Sjeng Schalken zůstává v paměti fanoušků jako jeden z nejhouževnatějších a nejcharismatičtějších hráčů své generace, který na sobě neustále pracoval a nikdy se nevzdal svých snů. Jeho kariéra je důkazem, že i bez velkých titulů z grandslamů lze dosáhnout uznání a zanechat nezmazatelnou stopu v historii tenisu.